Tytuły

ZAMKI W POLSCE

Forum miłośników zamków (zał. 2006)



Utwórz nowy temat Odpowiedz w temacie  [ Posty: 1 ] 
Autor Wiadomość
PostNapisane: 2017-05-12 16:26 
Offline

Dołączył(a): 2012-04-19 14:37
Posty: 116
Lokalizacja: Praha, Czechy
Město a jeho hradby
Image
36. mezinárodní konference Archivu hlavního města Prahy ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a Katedrou historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
10. a 11. října 2017, Clam-Gallasův palác (Husova 20, Praha 1)


Info:
http://www.ahmp.cz/index.html?mid=112

Hradby jsou stavební prvek, který od středověku patřil k podstatným komponentům prakticky všech a v raném novověku přinejmenším vět-šiny evropských měst (Londýn a posléze také Paříž po frondě budiž zde zmíněny jako specifcké výjimky).
Hradby, v řadě případů skutečné pevnostní opevnění městských sí-del, tak provázely města jako jeden z klíčových – mj. vypjatě symbolic-kých – atributů od středověku (v případě Prahy od třicátých let 13. sto-letí) do druhé poloviny 19., případně počátku 20. století.
Zděné hradby, které nastoupily po starších zemních a dřevěných opev-něních lidských sídel, měly samozřejmě funkci bezpečnostní a obran-nou, zároveň však také vymezovaly (a omezovaly) městské teritorium a byly jakýmsi zviditelněním prostorové hranice právních a správních okrsků nebo přinejmenším jejich jader (otázky „burgfrýdů“ a přesahu městského práva do příměstské oblasti tu nechme stranou, i když sa-mozřejmě hrály velkou roli v kontextu s „majetnickým právem a povin-nostmi“ k opevnění).
To, co nás zajímá, budou hradby jako urbanistický, architektonický a stavebně obranný fenomén, a to – jak již je tradice těchto meziobo-rových konferencí – v celoevropském srovnání. Nepůjde při tom o udá-lostní vojenské dějiny zdolávání či naopak hrdinské obrany hradeb, ný-brž primárně o jejich výměru či koncept vytýčení v rámci sídelních aglomerací a o jejich stavební aspekty: Kdo je inicioval, kdo je plánoval a podle jakých předobrazů konkrétně? Kdo defnoval jejich stavební po-dobu a konstrukci?
Otázek, které bychom chtěli otevřít, ať již z hlediska nových výzku-mů nebo zasvěceného komparativního shrnutí stávajících poznatků, je ovšem celá řada: Kdo hradby stavebně realizoval a na čí účet? (Domácí mistři nebo z ciziny povolané huti?) Kdy a do jaké míry se výstavba/zá-sadní přestavba městských hradeb uskutečnila z iniciativy jednotlivých měst a kdy podnět, rozkaz a fnanční zabezpečení dal a poskytl panov-ník, resp. země (včetně např. příkazu zemských robot na jejich výstavbu nebo příkazu, že kláštery a kapituly musí poslat na stavbu městských hradeb pracovní kontingenty)?
Co zůstalo za nově rozměřenými a postavenými hradbami a co toto rozčlenění sídelního prostoru znamenalo pro metropolitní aglomera-ce? Jak hradby přispívaly k bonifkaci sídelních okrsků? Jaké typy staveb, jaké druhy architektury a jaké stavební areály pak v různých epochách opakovaně vznikaly za hradbami a proč? Jaký byl vztah bezprostřední příměstské oblasti k městu, regulovaný hradbami a jejich provozním (a bezpečnostním) režimem?
Jaké bylo právní zakotvení opevnění měst? Kdo a na jakém právním základě poté o vystavěné hradby pečoval a fnancoval jejich údržbu, opravy a vylepšení? Jaká byla refexe zřízení a etablování „hrazených měst“ ze strany panovníka a jaká ze strany měšťanů, resp. posléze městských rad? Jak byly hradby vnímány venkovskými i zahraničními návštěvníky města?
Zajímá nás rovněž, a to zejména pro raný novověk a 19. století, jak se proměňovala relace fortifkační modernizace k proměnám a růstu měst jako organismu: Lze chápat dominanci pevnostní role nad městem coby multifunkčním ekonomickým, dopravním, sociálním i reprezentačním organismem jako obecný nebo spíše jako výjimečný fenomén?
Do tématu ovšem patří i problematika hradeb jako „tvrdé meze“ žitého prostoru města, resp. později, zejména po anulování dominantně militárního významu opevnění v 19. století, jako zvláštního prostoru, tedy součásti městského prostoru a měšťanské každodennosti.
Specifckou kapitolou je pak vykupování, rušení, snášení hradeb (v Praze staroměstských okolo roku 1800 a vnějších po roce 1866), resp. různé způsoby využití doslouživších hradebních areálů.

Přednesené referáty budou v plném znění, případně v rozšířené verzi, otištěny v konferenčním sborníku v rámci řady Documenta Pragensia. Zahraničním účastníkům bude zajištěno ubytování v ubytovacích zařízeních Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy na náklady organizátorů. Konferenční poplatek není vybírán. Jednacími jazyky jsou čeština a němčina (případně angličtina). Simultánní tlumočení z německého jazyka je zajištěno.

Za organizátory:
PhDr. Olga Fejtová, Ph.D.
Mgr. Tomáš Sterneck, Ph.D.
Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc.
Doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.

Kontaktní adresa:
PhDr. Markéta Růčková, Ph.D.
Archiv hl. města Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
Tel.: 236004020
E-mail: Marketa.Ruckova@praha.eu


Góra
 Zobacz profil  
 
Wyświetl posty nie starsze niż:  Sortuj wg  
Utwórz nowy temat Odpowiedz w temacie  [ Posty: 1 ] 


Kto przegląda forum

Użytkownicy przeglądający ten dział: Brak zidentyfikowanych użytkowników i 13 gości


Nie możesz rozpoczynać nowych tematów
Nie możesz odpowiadać w tematach
Nie możesz edytować swoich postów
Nie możesz usuwać swoich postów
Nie możesz dodawać załączników

Szukaj:
Skocz do:  
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
Translated by phpBB3.PL