ZAMKI W POLSCE https://forum.zamki.pl/ |
|
Konferencja "Město a jeho hradby" 10. - 11. 10. 2017 https://forum.zamki.pl/viewtopic.php?f=93&t=4808 |
Strona 1 z 1 |
Autor: | Zany [ 2017-05-12 16:26 ] |
Tytuł: | Konferencja "Město a jeho hradby" 10. - 11. 10. 2017 |
Město a jeho hradby 36. mezinárodní konference Archivu hlavního města Prahy ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a Katedrou historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 10. a 11. října 2017, Clam-Gallasův palác (Husova 20, Praha 1) Info: http://www.ahmp.cz/index.html?mid=112 Hradby jsou stavební prvek, který od středověku patřil k podstatným komponentům prakticky všech a v raném novověku přinejmenším vět-šiny evropských měst (Londýn a posléze také Paříž po frondě budiž zde zmíněny jako specifcké výjimky). Hradby, v řadě případů skutečné pevnostní opevnění městských sí-del, tak provázely města jako jeden z klíčových – mj. vypjatě symbolic-kých – atributů od středověku (v případě Prahy od třicátých let 13. sto-letí) do druhé poloviny 19., případně počátku 20. století. Zděné hradby, které nastoupily po starších zemních a dřevěných opev-něních lidských sídel, měly samozřejmě funkci bezpečnostní a obran-nou, zároveň však také vymezovaly (a omezovaly) městské teritorium a byly jakýmsi zviditelněním prostorové hranice právních a správních okrsků nebo přinejmenším jejich jader (otázky „burgfrýdů“ a přesahu městského práva do příměstské oblasti tu nechme stranou, i když sa-mozřejmě hrály velkou roli v kontextu s „majetnickým právem a povin-nostmi“ k opevnění). To, co nás zajímá, budou hradby jako urbanistický, architektonický a stavebně obranný fenomén, a to – jak již je tradice těchto meziobo-rových konferencí – v celoevropském srovnání. Nepůjde při tom o udá-lostní vojenské dějiny zdolávání či naopak hrdinské obrany hradeb, ný-brž primárně o jejich výměru či koncept vytýčení v rámci sídelních aglomerací a o jejich stavební aspekty: Kdo je inicioval, kdo je plánoval a podle jakých předobrazů konkrétně? Kdo defnoval jejich stavební po-dobu a konstrukci? Otázek, které bychom chtěli otevřít, ať již z hlediska nových výzku-mů nebo zasvěceného komparativního shrnutí stávajících poznatků, je ovšem celá řada: Kdo hradby stavebně realizoval a na čí účet? (Domácí mistři nebo z ciziny povolané huti?) Kdy a do jaké míry se výstavba/zá-sadní přestavba městských hradeb uskutečnila z iniciativy jednotlivých měst a kdy podnět, rozkaz a fnanční zabezpečení dal a poskytl panov-ník, resp. země (včetně např. příkazu zemských robot na jejich výstavbu nebo příkazu, že kláštery a kapituly musí poslat na stavbu městských hradeb pracovní kontingenty)? Co zůstalo za nově rozměřenými a postavenými hradbami a co toto rozčlenění sídelního prostoru znamenalo pro metropolitní aglomera-ce? Jak hradby přispívaly k bonifkaci sídelních okrsků? Jaké typy staveb, jaké druhy architektury a jaké stavební areály pak v různých epochách opakovaně vznikaly za hradbami a proč? Jaký byl vztah bezprostřední příměstské oblasti k městu, regulovaný hradbami a jejich provozním (a bezpečnostním) režimem? Jaké bylo právní zakotvení opevnění měst? Kdo a na jakém právním základě poté o vystavěné hradby pečoval a fnancoval jejich údržbu, opravy a vylepšení? Jaká byla refexe zřízení a etablování „hrazených měst“ ze strany panovníka a jaká ze strany měšťanů, resp. posléze městských rad? Jak byly hradby vnímány venkovskými i zahraničními návštěvníky města? Zajímá nás rovněž, a to zejména pro raný novověk a 19. století, jak se proměňovala relace fortifkační modernizace k proměnám a růstu měst jako organismu: Lze chápat dominanci pevnostní role nad městem coby multifunkčním ekonomickým, dopravním, sociálním i reprezentačním organismem jako obecný nebo spíše jako výjimečný fenomén? Do tématu ovšem patří i problematika hradeb jako „tvrdé meze“ žitého prostoru města, resp. později, zejména po anulování dominantně militárního významu opevnění v 19. století, jako zvláštního prostoru, tedy součásti městského prostoru a měšťanské každodennosti. Specifckou kapitolou je pak vykupování, rušení, snášení hradeb (v Praze staroměstských okolo roku 1800 a vnějších po roce 1866), resp. různé způsoby využití doslouživších hradebních areálů. Přednesené referáty budou v plném znění, případně v rozšířené verzi, otištěny v konferenčním sborníku v rámci řady Documenta Pragensia. Zahraničním účastníkům bude zajištěno ubytování v ubytovacích zařízeních Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy na náklady organizátorů. Konferenční poplatek není vybírán. Jednacími jazyky jsou čeština a němčina (případně angličtina). Simultánní tlumočení z německého jazyka je zajištěno. Za organizátory: PhDr. Olga Fejtová, Ph.D. Mgr. Tomáš Sterneck, Ph.D. Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc. Doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. Kontaktní adresa: PhDr. Markéta Růčková, Ph.D. Archiv hl. města Prahy Archivní 6 149 00 Praha 4 Tel.: 236004020 E-mail: Marketa.Ruckova@praha.eu |
Strona 1 z 1 | Strefa czasowa: UTC + 2 |
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |